Supraphon

logo Supraphonu

Vydavatelství Supraphon je nejvýznamnější poválečnou českou gramofonovou firmou. Značka Supraphon – původně název ve své době moderního elektrického gramofonu – byla zaregistrována v roce 1932. V poválečných letech nesly toto značení domácí gramodesky určené pro export a napomáhaly tak šíření věhlasu především české klasické hudby v nahrávkách z třicátých a čtyřicátých let.

Gramofonové desky

jedna z prvních desek s etiketou Supraphonu

První šelakové gramodesky s etiketou Supraphon byly vydány v roce 1946, v první vlně znárodňování. Na této etiketě, na rozdíl od Ultraphonu nebo Esty, vycházely starší nahrávky. Dne 1. 1. 1946 byl v sídle bývalého hudebního vydavatelství R. A. Dvorského založen národní podnik Gramofonové závody, který měl zastřešit veškerou výrobu gramodesek v republice. Od března byly do něj začleněny zmíněné firmy Esta a Ultraphon. Dalším výměrem ministerstva obchodu vznikl 1. 4. 1949 Supraphon, jako jeho součást pro účely exportu. Od té doby byly lisovány desky již se známým logem lva s lyrou.

Znárodněním v roce 1948 také definitivně na dlouhou dobu skončila éra různých firem a vydavatelství a jejich katalogy převzal Supraphon. Asi padesát prvních vinylových LP desek vydal již v roce 1951 (jako první komplet tří dlouhohrajících desek Smetanovy Mé vlasti). Dlouho šlo však jen o vážnou hudbu, první LP desky s populární hudbou vydal až v roce 1965. Šelakové gramodesky Supraphon lisoval až do roku 1963, než definitivně přešel na vinyl. Šelakové desky se však doprodávaly dokonce ještě v roce 1968. Přes relativně nízkou technickou vyspělost někdejšího Československa měly desky se značkou Supraphon parametry srovnatelné s výrobky významných západoevropských firem.

Kompaktní disky

Ještě v roce 1986 vydal Supraphon několik prvních kompaktních disků, z nichž ten úplně první s katalogovým číslem 110001, patřil Karlu Gottovi. Samotný disk však byl vyroben ještě ve Švýcarsku, CD lisovaná u nás vyšla až o rok později, tedy v době, když se již ve větší míře objevovaly na trhu i u nás. Šlo ale jen o vážnou hudbu (první CD lisované u nás bylo opět Má Vlast od B. Smetany). Po roce 1995 CD již zcela nahradila vinylové desky, které se přestaly vydávat. K těm se nejen Supraphon částečně vrací až nedávno, kdy opět stoupá zájem fanoušků a obliba retro stylu. Dnes jsou ovšem tyto desky naopak dražší, než CD.

Supraphon po vzniku České republiky

Až zhruba do roku 1993 měl Supraphon naprosto dominantní postavení na trhu, po vzniku konkurence v 90. letech, kdy mnoho interpretů začalo přecházet k jiným vydavatelům, začal pomalu vyklízet pozice. Lze-li to tak říci, vrací se Supraphon na výsluní až kolem roku 2003, avšak u nových nahrávek se na delší dobu orientuje jen na vydávání vážné hudby. I když své někdejší dominantní postavení na trhu již zdaleka nezískal, zůstává jedním z hlavních vydavatelů a někteří interpreti se k němu opět začali vracet.

Nosiče s populární hudbou vydává ze svého letitého archivu však již pouze pro domácí diskofily – na rozdíl od minulých dob, kdy produkoval také exportní alba pro podnik zahraničního obchodu Artia. To je také důvod, proč u interpretů pop music tato alba v reedicích nevydává. Po převzetí projektu Supraphonem tímto došlo i ke změně původního plánu a k vyřazení těchto alb.

Od 1. října 2008 je novým vlastníkem vydavatelství Supraphon Music a.s. společnost Music Pro a.s. Music Pro a.s. získal Supraphon od společnosti Bonton, která byla jeho vlastníkem od roku 1994. Supraphonu patří kolem 120 tisíc hudebních titulů, což je 90 procent všeho, co kdy čeští umělci nahráli. Jen sedmina z toho vyšla na kompaktním disku. Více než polovinu představují skladby populární hudby, kolem 30 000 je nahrávek vážné hudby, na 8000 skladeb folklorních nebo dechovky, dále více než 3000 položek představují tituly jazzové a nahrávek mluveného slova je více než 5000.