Malá divadla

Počátek 60. let

Zrod moderní populární hudby

 

Zatímco v 50. letech se modernější hudba hraje maximálně v oblíbených a populárních tanečních kavárnách, na začátku 60. let si již hledá pomalé krůčky na výsluní a dostává se již i do rozhlasu, který jí do té doby ignoroval nebo se jí bránil jako západní manýře.  KSČ se rocku se velmi dlouho bránila – povolila ho vlastně až teprve nyní, kdy už byla rock and rollová vlna pryč a přišel twist a stále větší celkové politické uvolňování. Ameriku v této době po vlně rock and rollu a twistu již plně zachvátila horečka soulu a rocku.

To všechno byly žánry v té době u nás těžko nepřijatelné. Karel Gott v soutěži mladých talentů úplně propadl a i jeho první televizní vystoupení s písní určenou pro baryton dopadlo fiaskem. Přesto patřil k těm prvním moderním zpěvákům, kteří vedle Beatles nebo u nás Waldemara Matušky či Evy Pilarové začali později psát novodobé dějiny moderní populární hudby v Evropě. Stejně jako o několik let dříve v Americe, kde to byli např. Elvis Presley nebo Chuck Barry. I tam byla nová hudba pro střední a starší generaci těžko přijatelná a rokenrol se oproti swingu jen těžko prosazoval, než převládl.

Po této první rokenrolové vlně, která však Evropu prakticky nezasáhla, zde éru swingu definitivně ukončila začátkem 60. let až éra twistu, beatu a u nás hlavně malá hudební divadla. Právě ona byla (úplně stejně jako začátkem století kabarety a v 50. letech taneční kavárny centry, ve kterých se rodila nová hudba. Vedle Semaforu to bylo hlavně Rokoko, ale nejen divadla v Praze. Staré těžké šelakové desky již definitivně nahradily pružné vinylové, ovšem na první LP desky z vinylu s fanoušci populární hudby u nás museli počkat až do roku 1965.

I když tehdy rozhlas vysílal stále ještě jen staré swingové melodie a nové, mladičké zpěváky ještě v podstatě nikdo neznal, kluby a začínající hudební divadla žila již jen novou hudbou, která během první poloviny šedesátých let pronikla konečně i do rádia a televise. Většina lidí tak vůbec poprvé uslyšela a uviděla Waldemara Matušku či Evu Pilarovou. V roce 1962 je založena anketa Zlatý slavík a v polovině 60. let se populární hudba objevuje i na velkých, dlouhohrajících deskách. V Americe již mnoho let běžná, ale u nás novinka.

Celá šedesátá léta nejen u nás, ale i ve světě (a nejen v hudbě) znamenala revoluční, zcela zásadní změny a obrovský kulturní rozvoj. Dokonce i na Slovensku, i když zdejší scéna před rokem 1975 je u nás prakticky neznámá, jakoby slovenská pop music začala až koncem 70. let a do té doby byl jen Pavol Hammel. I zde existovali vynikající interpreti, zejména zpěvačky, které jsou však, na rozdíl od těch českých – bůhví proč – dávno zapomenuté. Přitom bychom je Slovákům my Češi mohli opravdu závidět (Littmannová, Hermelyová, Olláryová, Biháriová, Kostolányiová, Laiferová, Hubianinská…). Byly stejně populární jako Vondráčková, Zagorová, Rottrová, Kubišová, Pilarová nebo Simonová u nás. Je to totiž o to zvláštnější, protože i před rokem 1975 jsme byli jedním státem a ne až poté co se na Slovensku objevil Modus, Žbirka, Gombitová nebo Elán… Je asi pravda, že celostátně nedosáhly takové popularity jako pozdější generace, přesto…

Byla to doba, ve které se na hudební scéně zrodilo nespočet nových zpěváků, ze kterých se někteří stali opravdovými legendami, které už většinou zná i současná mladá generace. (A popravdě řečeno jsou to legendy, které ani dosud většinou nikdo nedostihl). Všechno jen emocionálně žilo, mladí toužili vzepřít se starým pořádkům, osvobodit se od zajetých konvencí, věděli přesně co chtějí. (Velký rozdíl oproti dnešní době, kdy naopak a bezcílně bloudí v chladném světě tradičních hodnot nahrazených politickou korektností, v citově vyprahlém světě ve kterém kolektivismus nahradil individualismus).

Tomuto celosvětovému trendu a tlaku se musel přizpůsobit i režim u nás a povolit pouta, což vedlo až k násilně potlačené revoluci roku 1968, která v té době u nás jen umocnila vystřízlivění patrné všude ve světě (jež mimochodem svým způsobem přineslo i rozpad Beatles). Ukázky k této době již není třeba uvádět – hity z této doby již každý zná, neboť se hrají dodnes a někdy častěji, než nejnovější hity. Ostatně i to mluví samo za sebe..

Z éry divadel malých forem vyšla celá řada zpěváků, ze kterých se staly legendy české moderní populární hudby. Mnozí z nich dokonce přímo v těchto malých hudebních divadlech svoji kariéru začínali.

 

Legendy

Hana Hegerová (1931-2021)

Přestože zpravidla nikdy neobsazovala nejvyšší příčky hitparád, stala se jednou z našich nejvýznamnějších zpěvaček, tedy Slovenkou působící už od raných dob u nás. Je bezesporu královnou českého šansonu. Od roku 1958 působí v Čechách (div. Rokoko). V 60. letech, kdy slavila největší úspěchy, nahrávala pro firmu Philips a Decca, v letech 1967-69 hostovala v pařížské Olympii. Pokračovala i začátkem 70. let, avšak poté se na scénu vrátila až v roce 1983 a později bodovala i superhitem Petra Hapky Levadulová, který i zpívala spolu s ním. Vedle Karla Gotta je naší jedinou zpěvačkou, která se výrazně prosadila i v evropském měřítku a získala mnoho ocenění v zahraničí, zvl. v západní Evropě. Byla nazvána českou Edit Piaf nebo Greco východu a zařadila se mezi šansoniery světové třídy. V roce 2011 oznámila ukončení své umělecké činnosti.
oficiální web H. H.

Jiří Suchý (1931)

Textař, zpěvák, ředitel legendárního divadla Semafor. Jedna z nevýznamnějších osobností, která položila základy novodobé české pop-music a která stála u zrodu jejích největších hvězd. Hudbě se věnoval už od pol. 50. let, jako nadšený amatér, první nahrávky pro rozhlas pořídil již v roce 1958. Rok potom založil divadlo Semafor, které se stalo doslova líhní hvězd. Jeho nejslavnější éra spadá do první pol. 60. let, kdy i on sám nazpíval své největší hity (jako Pramínek vlasů, Blues pro tebe, Klokočí), hraje však s úspěchem dodnes.
oficiální web divadla Semafor | fan web divadla Semafor

Waldemar Matuška (1932 – 2009)

Vedle Karla Gotta náš nejoblíbenější zpěvák 60. let, jeho velký „rival“, avšak zpěvák úplně jiného, lidovějšího charakteru. Jeho popularita dosahovala obrovských rozměrů a ustupovala postupně až během 70. let. Amatérky začal vystupovat v různých souborech už od 50. let, od roku 1957 v Redutě. Jeho popularita šla prudce nahoru s jeho příchodem do Semaforu (1960) – první deska i hit – Souvenirs, (Sbohem lásko, Jó třešně zrály, Láska nebeská, Tereza). Koncem 60. let se prosazoval i v západní Evropě a měl uzavřenou i smlouvu, avšak poté jí odmítl s tím, že chce zpívat pouze česky a pro domácí publikum. V pozdější době se věnoval především country. Účinkoval na mnoha zahraničních festivalech. V 80. letech se jeho popularita již téměř vytratila a v roce 1986 emigroval do USA. Po revoluci opět částečně slavil comeback.
fan web W. M.

Eva Pilarová (1939 – 2019)

Zpívala v dětském sboru už v 50. letech, kdy také nahrála první snímky. Hvězdou se stala však až příchodem do Semaforu (1960) a záhy měla první hit (Co je to láska), zvl. megahit s W. Matuškou (Láska nebeská) v roce 1962. V 60. letech byla jednou z našich vůbec nejpopulárnějších zpěvaček a ještě začátkem 70. let se těšila velmi velké oblibě. Vystupovala na mnoha zahraničních festivalech, účinkovala v mnoha zahraničních TV, koncertovala v mnoha zemích Evropy někdy také v západních. Poté její popularita začala klesat.
oficiální web E. P.

Karel Gott (1939 – 2019)

Nejvýznamnější interpret české populární hudby. Počet jeho prodaných alb dosahuje kategorie i velmi úspěšných světových hvězd. Rovněž ale i počet alb, které vydal, je rekordní. Jeho těžko spočítatelná diskografie čítá přes stovku novinkových studiových alb a dále nespočet singlů a kompilací. Nahrál před 2000 písní. Širokou oblibu si získat napříč všemi generacemi již od 60. let a to nejen v Československu. Začínal již koncem 50. let jako zpěvák v pražských tanečních kavárnách. Vzdělání získal na hudební konzervatoři u ruského prof. Karenina, žáka někdejší ruské světové operní hvězdy – Šaljapina. Po několika předchozích pokusech se střídavými úspěchy se jeho cesta na absolutní vrchol odehrála až s jeho příchodem na „prkna, která znamenají svět“ – do hudebního divadla Semafor. Zde na sebe okamžitě strhl pozornost a stal se miláčkem publika, které ho již od té doby nikdy neopustilo.
oficiální web K.G. | fan web K. G. | fan web K. G. |

Olympic

Další legenda, jejíž popularita se táhne přes celá desetiletí. Bez debat, naše nejslavnější kapela. Jako doprovodná skupina hraje od roku 1963, samostatně od pol. 60. let. Největší popularity dosáhla během druhé pol. 60. let (Želva, Krásná neznámá, Pták Rosomák), poté postupně klesala, když se v 70. letech ocitla mimo hlavní zájem. Velký comeback však zaznamenala opět začátkem 80. let s novými superhity (Okno mé lásky, Osmý den, Jasná zpráva). A znova, další velký comeback ještě v pol. 90. let, který trval až do začátku milenia.
oficiální web Olympicu

Pavel Novák (1944-2009)

První superhit nahrál dokonce ještě jako amatér v roce 1962 (Vyznání) a stal se okamžitě hvězdou. Největší úspěchy sklízel na přelomu 60. a 70. let, později si podobně jako Jiří Korn získal velkou popularitu v NDR, kde často vystupoval a pobýval. Bohužel díky tomu u nás ztrácel a jeho sláva už byla za zenitem. Nahrál několik obrovských hitů (Pihovatá dívka, Malinká), celkem vydal na 30 alb. Vystupoval až do posledních chvil svého života, než prohrál svůj boj s těžkou nemocí. Byl i producentem a autorem stovek písní, které si často skládal sám pro sebe.
oficiální web Petra N.

Marta Kubišová (1942)

Jedna z našich nejpopulárnějších a neosobitějších zpěvaček 60. let, jejíž kariéra byla režimem násilně ukončena v roce 1970. Na scénu se vrátila až po revoluci, ale někdejší obrovské popularity už sotva mohla dosáhnout. Prosazovala se postupně od roku 1961, první hit měla v roce 1964 (Loudá se půlměsíc), v roce 1968 vydala jedno z nejlepších domácích alb celé historie (Songy a balady).
oficiální web | fan web M. K.

Petr Novák (1945 – 1997)

Jeden z nejoblíbenějších zpěváků 60. let, vystupovat začal v roce 1963 se skupinou beatovou George and Beathovens, poté přechodně se skupinou Flamingo. Od 70. let byla jeho největší obliba rychle na ústupu, Petr zažívá velkou životní krizi. Dodnes mu však zůstalo mnoho příznivců, ba co víc, našel i mnoho dalších fanoušků mezi mladými – není divu, mnoho jeho písní se stalo evergreeny a patří do zlatého fondu české pop music.
fan web Pavla N.

Václav Neckář (1943)

Jeden z nejvýznamnějších zpěváků novodobé historie, jenž si dokázal udržet popularitu ještě v 80. letech. V 60. letech konkuroval i W. Matuškovi a K. Gottovi. První hit nazpíval už v roce 1964 (Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě), s H. Vondráčkovou a M. Kubišovou vytvořil trio Golden Kids, od 1971 pak se svou skupinou Bacily. Velmi výrazně se uplatnil i jako herec. Nahrál stovky písní a spousty hitů, účinkoval na mnoha zahraničních festivalech, koncem 60. let i v západní Evropě. Po revoluci se však ze scény vytratil a později se přidaly i zdravotní potíže. Po delší době se však vrátil a dokonce oslavil i malý comeback.
oficiální web | fan web V. N.

Helena Vondráčková (1947)

Nejvýznamnější interpretka české populární hudby z hlediska prodaných alb. První hit měla už v roce 1964 ještě jako mladičká studentka (Červená řeka) a velmi rychle se zařadila mezi naší pěveckou špičku, zvláště ve spolupráci s M. Kubišovou a V. Neckářem, kdy spolu vytvořili trio Golden Kids. Během 70. let jen potvrzovala svojí pozici, když patřila k našim nejpopulárnějším zpěvačkám. Od konce 70. do pol. 80. let byla dokonce po H. Zagorové naší druhou nejpopulárnější zpěvačkou.

Od druhé pol. 80. let s nástupem nové generace mladých zpěváků se její obliba výrazně propadla. Během celých 90. letech se zdálo, že už nemá co říci, o mladému publiku ani nemluvě. Kolem roku 2000 zaznamenala však zcela nečekaný, obrovský a masivní comeback, kterému se těší více-méně dodnes. Hostovala na mnoha zahraničních festivalech, někdy také v západních zemích, včetně koncertů a TV vystoupení. Získala si příznivce nejen ve východním Německu (NDR), ale zejména v Polsku, kde stejně jako u nás dodnes patří k nejoblíbenějším zpěvačkám. Prodala více než 5 milionů alb a ve studiu nahrála více než 500 písní, ke kterým však můžeme připočíst ještě dalších více než 200 titulů, které nebyly nahrány, nebo zaznamenány jen živě.
oficiální web H. V. | fan web H. V. | fan web 2 H. V. | fan web 3 H. V.

Josef Laufer (1939)

Zpěvák, textař, herec, bavič španělského původu, jedna z nejosobitějších postav české zábavy a velmi univerzální osobnost. Jako amatér se snažil prosadit podobně jako K. Gott už na konci 50. let, avšak jeho doba přišla až po studiích na AMU v roce 1965 (hud. divadlo Karlín). Na přelomu 60/70 let se dokonce na čas prosadil i v západní Evropě.
fan web J. L.

Karel Kryl (1944 – 1994)

Nezapomenutelný písničkář, velký vlastenec a bojovník proti komunismu, rebel, koncem 60. let se svými protestsongy sklízel obrovský úspěch, avšak po Pražském jaru ’68 vycestoval a zůstal v exilu. Vrátil se až po revoluci, v roce 1994 předčasně odešel. Jeho alba Bratříčku, zavírej vrátka se později prodalo více než čtvrt milionu kusů, nahrál celkem 134 písní.  oficiální web K. K. | fan club K. K. | fan web K. K.

další zpěváci např.:

Karel Hála, Milan Drobný, Jaromír Mayer, Pavel Bobek, Judita Čeřovská, Pavlína Filipovská, Jiří Šlitr, Pavel Liška, Eva Olmerová, Yvona Přenosilová, Viktor Sodoma, Edita Štaubertová, Pavel Sedláček