Swingující generace

Příchod swingové generace na přelomu 30. a 40. let

 

Koncem třicátých let dorazil i k nám americký swing, který se však na rozdíl od jazzu výrazně prosadil i u nás a zrodil vícero hvězd zpěváků nové generace a s ní konečně i výrazně větší zastoupení žen – zpěvaček (orch. K. Vlacha, sestry Allanovy, I. Zemánková, Z. Vincíková nebo J. Salačová). Generace, která už patřila 40. letům, kdy swing nahradil operetní styl zpěvu a potulné zpěváky, komiky a harmonikáře třicátých let.

Nástup swingu u nás nepřerušil ani nástup fašismu a další světové války, i když pro swingovou (coby americkou a příliš uvolněnou) hudbu, to úplně ideální podmínky nebyly. Čechy byly ale protektorátem a více, než swing byly Hitlerovi trnem v očích např. židé. Česká hudba a kultura se tedy dál přes určitá omezení v zábavě mohla do jisté míry přece jen dále rozvíjet. Také díky tomu, že České země nebyly válečnými boji nijak zvlášť postiženy (např. oproti sousednímu Polsku, které se vzepřelo Hitlerovi, který Varšavu srovnal se zemí). Naopak prezident Emil Hácha je raději v poklidu odevzdal do Německého protektorátu. (I když se vzdal předem prohraného odporu a vysloužil za to sobě i své vlasti od části veřejnosti nálepku zbabělce, možná tak uchránil třeba Prahu od podobného osudu… )

Ne všichni však drželi ústa a ti, kteří si dovolili kritizovat nový režim, byli rovnou zlikvidováni. Stejně dopadl i Karel Hašler, který byl umučen zvláště krutým způsobem, když ho nacisté nechali zmrznout pod proudem ledové vody. Kdyby tehdy někdo udělal mezi lidmi někdo anketu ‚koho považujete za největší osobnost české zábavné hudby?‘, zcela jistě by většina lidí bez váhání jmenovala právě jeho, jak byl populární. (Navzdory tomu, že zpočátku i on sám, stejně jako mnozí jiní Češi, patřili k obdivovatelům a podporovatelům Hitlera v době, kdy ještě málo kdo tušil, co je ten člověk vlastně zač a k čemu svět dovede. Svět zkrátka pochopil až příliš pozdě, je to blázen a mnozí to ani vědět nechtěli, nicméně jim jeho rétorika vyhovovala).

Důvodem, proč americký swing v Čechách nějakou velkou hudební revoluci nezpůsobil, bylo možná i to, že česká kultura byla prostě postavena na jiných základech a tradicích. Ostatně, ani jazz u nás velkou revoluci nepřenesl, přestože se nakonec prosadil. Vidíme to ostatně i na postavě Karla Hašlera, nejoblíbenější osobnosti tehdejší populární hudby. Blíže, než k jazzu nebo swingu měl k šansonu, folku, lidové písničce či protestsongům. A nakonec asi nejslavnější český big band té doby – R.A. Dvorský, také nebyl vyloženě swingový…

Po skončení války už R.A.Dvorský se svých orchestrem nevystupoval, nicméně mladý Karel Vlach ano. Ten také patřil k jedním z mála, kterému s podařilo přežít i dobu nástupu komunismu po revoluci v roce 1948. Byly to už ale jen tři roky relativní svobody, takže dříve, než se česká populární hudba utlumená nacismem mohla znovu volně nadýchnout, byla vzápětí udušena novou zrůdnou ideologií… (Ostatně proti tomu všemu bylo obdbobí tzv. normalizace v 70. a 80. letech procházkou růžovým sadem).

Z éry swingu už řadu podobných českých nahrávek vycházelo tu a tam později v reedicích na LP deskách a dnes i na CD. Mnoho jich najdeme od vydavatelství Českého rozhlasu – Radioservis či z produkce Františka Rychtaříka. Některé jsou možná stále ještě v prodeji a mnohé další si mohou posluchači nově stahovat i ze serveru Supraphononline.cz v edici Historie psaná šelakem, jak jsem už uvedl.

A konečně jsme se dočkali, že alespoň malá část z mnoha tisíců starých gramodesek byla digitalizována a znovu tak zpřístupněna i posluchačům v dnešní době, jinak by byla zřejmě úplně zapomenuta. A mnohé další, které znovu oficiálně nevyšly, najdeme díky nadšeným sběratelům, kteří je sami digitalizovali, např. na Youtube. Pokud vlastníte sbírku velmi starých desek s nahrávkami, které jsou dnes nedostupné a ne které se již nevztahují autorská práva, jistě mnozí ocení, když je nabídnete k dispozici ke stažení – třeba právě přes Supraphon (kde na tom můžete mít i provizi), Youtube, apod…

Legendy nastupujícího swingu

Karel Ctibor (1904-1971)

Jeden z nejvýraznějších swingových zpěváků nové generace bez operetních manýr. První stálé angažmá přijal tento nadějný a později nedoceněný zpěvák už koncem 20. let v baru Rotunda, kde vystupoval až do konce let třicátých. V roce 1936 dostal nabídku na natočení několika snímků na gramodesky, kterých nahrál téměř až do konce války na dvě stovky. Je to zvláštní, ale po válce již o tohoto kvalitního interpreta, který převyšoval řadu méně úspěšných pozdějších zpěváků, nahrávací firmy neměly zájem a i někteří kolegové mu dávali znát odstup jen proto, že za války nahrával v německých studiích. Vystupoval sice až do důchodového věku, ale jen po různých barech a vinárnách.

Míla Spazierová-Hezká (1901-1953)

Vl. jménem Milada, naše nejlepší šansoniérka 40. let. První nahrávky pořídila v roce 1937. Asi nejznámějším hitem je Noční motýl ze stejnojmenného filmu. Zpívala do roku 1951, když se vrátila do svého rodiště v Č. Budějovicích, kde zemřela na vrozenou srdeční slabost. Její projev je velmi melancholický a zádumčivý a pochází z její vlastní zkušenosti, nešťastné a nenaplněné lásky z jejího mládí, kterou nedokázala nikdy přebolet.

Zdenka Vincíková (1917-1971)

Jedna z našich nejúspěšnějších šansonově – swingových zpěvaček konce 30. let a první pol. let 40. Svým stylem se pohybovala někdy mezi Spazierovou-Hezkou a Zemánkovou. První snímky nahrála v roce 1938 a od roku 1940 vystupovala s orch. R.A.Dvorského. Po různých estrádách vystupovala až do začátku 60. let.

Josef Měkuta Kamenický (1910-2001)

Protektorátní zpěvák swingových i lidových písní. Amatérsky ve 20. letech vystupovat začal už na střední škole, od roku 1927 zpíval ve sboru. V roce 1932 zakladatel tehdy nejpopulárnějšího trampského souboru Zlatá hvězda, se kterým pořídil v roce 1935 první nahrávky na gramodesky. Od roku 1939 vystupoval již sólově, nejdřív v rádiu, poté nahrál pro Estu v letech 1940-45 více než 300 písní. Po osvobození vystupoval jen živě, mimo jiné i s dechovkou, účinkoval v amatérských souborech a kostelích.

Inka Zemánková (1925-2000)

„Dívka k rytmu zrozená“ vl. jménem Inéz Bednaříková – naše nejpopulárnější swingová zpěvačka první pol. 40. let. Období největší slávy prožívala tedy ještě jako opravdu mladá dívka, avšak s naprosto vyzrálým projevem dospělé ženy. Tedy máme-li věřit datu jejího narození, které uvádí všechny dostupné prameny, i když se údajně měla prý narodit už o 10 let dříve. Sám jsem ji ovšem viděl v polovině 90. let v jednom pořadu České televize, kde se prezentovala dokonce i jako aktivní horolezkyně a vypadala opravdu maximálně na 70 let. Faktem ale zůstává, že veřejně vystupovala již v dětských tanečních rolích ve Slovenském národním divadle, kde začínala později i se zpěvem. Měla velmi zvláštní nosové zabarvení hlasu, a samozřejmě vynikající frázování. Její megahit Slunečnice dodnes mnoho lidí zná. Přestože si svoji neobyčejnou vitalitu udržela až do pozdního věku, po nástupu komunismu měla od roku 1953 zákaz vystupování na významnějších veřejných akcích, protože podle komise, kterou tehdy museli zpěváci projít, nebyl její projev ‚žádoucí‘ a svým stylem nebyl vhodný pro socialistickou kulturu. Až později se ji opět podařilo prorazit v Polsku a díky tomu mohla nahrávat i pro BBC. V nedávné době jí vyšla také dvě CD a dříve i dvě LP desky.

 Sestry Allanovy

Jedno z vůbec nejúspěšnějších hudebních seskupení této doby – dívčí vokální trio, nejčastěji s orch. K. Vlacha vzniklo roku 1940 po vzoru amerických The Andrews Sisters. Nahrály mnoho hitů, např. Poznáte lehce náš rytmus, Růžová krinolína, celkem asi 240 písní. Jiřina Salačová se jako jediná z tohoto tria prosadila výrazně i jako sólová zpěvačka. V roce 2008 bylo vydáno jejich vůbec první CD s originálními nahrávkami ze 40. let. Doporučujeme!

Arnošt Kavka (1917-1994)

Jeden z našich nevýznamnějších představitelů swingové éry, přezdívaný také „Dr. Swing“. Začal zpívat ještě v roce 1939, během války byl však gestapem vězněn. Největší obliby dosáhl během první poloviny 40. let. Radioservis mu také nedávno vydal i CD.

Jiřina Salačová (1920-1991)

Členka dívčí vokální skupiny Sestry Allanovy, která se výrazně prosadila také sólově. Přestože byla hvězdou éry swingu, nemůžeme ji považovat za nějakou čistou představitelku tohoto žánru. Ve 40. a 50. letech patřila k našim nejoblíbenějším zpěvačkám hlavně pomalých melodií, jejichž obliba dosahovala vrcholu během první pol. 50. let. V nich dokonale uplatnila svůj nádherný, plný a měkký hlas, svůj smysl jak pro swing, tak téměř operetní přednes. Nahrála asi 250 písní a mnoho hitů (Pod starou lucernou, Neodcházej, Šeříky, Říkej mi to potichoučku). Vystupovala až do poloviny 60. let, vyšla ji také dvě CD a dříve i LP deska.

Rudolf Cortés (1921-1986)

Král české pop-music od konce 40. let a do nástupu nové generace začátkem 60. let. Prosazoval se už od začátku 40. let, ale jeho velká příležitost přišla až v roce 1947, kdy začal spolupracovat s orch. K. Vlacha. Nahrál spousty hitů (Dobrou noc, Až budeš má, Que sera, sera, Růžový pahorek, Váš dům šel spát). Jeho sametový baryton vynikal zvláště v pomalých písních, nahrál na 700 písní, nedávno mu vyšly i dva CD disky a dříve i LP deska. Cortés ve filmové databázi.

Jiřina Salačová a Rudolf Cortés byli jedněmi z mála, kteří přežili změnu režimu v roce 1948 a jejíž kariéru komunisti neukončili. Drtivá většina  hvězd předválečné a protektorátní české populární hudby skončila svoje účinkování hned nebo brzy po válce. Sami to vzdali, nepřežili válečná léta nebo komunisté jejich kariéru ukončili.